V roce 2017 jsme v Oblastní organizaci ČSBS ve Valašském Meziříčí připravovali plán činnosti na rok 2018. Rozhodli jsme se především vzpomenout osobností z našeho regionu, jejichž životní osudy byly spojeny s bojem za národní svobodu.Stoleté výročí obnovení českého státu si to zasluhovalo.Při studiu historických materiálů z našeho Valašského regionu jsme zjistili, že od konce II. světové války se dosud nebyl nikdo z Valašského Meziříčí v někdejší Breslau, česky Vratislavi (dnešní polská Wroclaw) poklonit památce účastníků českého odboje proti německé okupaci pocházejících z Valašského Meziříčí, Rožnova pod Radhoštěm a dalších Valašských obcí.Poklonit se památce 19 odbojářů, odsouzených k smrti a popravených gilotinou v letech 1942-44 v tehdejší Breslau německými nacisty.Byli to tehdejší ředitel Gymnázia Františka Palackého Valašské Meziříčí pan profesor František Nedbálek a další naši spoluobčané: Eduard Rubina, Josef Mucha, Vojtěch Šobora, František Janyška, Josef Novotný, Alois Šimurda, František Vinklár, Metoděj Záhorský, Augustin Kristek, Jan Šrubař, Rudolf Pobořil, Ludvík Mikulenka, Bedřich Fojtášek, František Fojtášek, Josef Halamíček, Milan Kabát, Eduard Klimek a Karel Koláček.Všichni jmenovaní naši spoluobčané mají svá jména uvedená na památnících ve svých rodných obcích, ne však v dnešní Vratislavi. Všichni byli příslušníky Obrany národa. Obrany národa, která se jako jediná spolu se členy České obce Sokolské postavila po 15. březnu 1939 jako první proti německé okupační moci, proti nacistické německé genocidě českého národa.V úterý 25. června 2018 v dopoledních hodinách tak přijel plně obsazený autobus s členy OO ČSBS Valašské Meziříčí a delegací zástupců studentů a profesorů Valašsko-Meziříčského gymnázia Františka Palackého vedených paní profesorkou Alžbětou Zetkovou do Vratislavi.Protože jsme nevěděli jaké budou na místě samém podmínky pro upevnění květinového věnce, přivezli jsme s sebou vlastní stojan, zhotovený naším členem Jožkou Kozlíkem.Na zdi Vratislavské věznice jsme našli velké kamenné pamětní desky polským umučeným odbojářům jak z období II. světové války tak obětí odboje Poláků proti totalitnímu režimu z poválečného období.Našim odbojářům z Moravy byla věnována jen velmi, velmi skromná plechová tabulka, u níž jsme položili věnec z živých květů. Někteří naši členové položili také jednotlivě květiny za zde umučené rodinné příslušníky a studenti kytici za svého někdejšího ředitele gymnázia Františka Palackého Valašské Meziříčí.Asi po 14 dnech po návratu z Polska jsme obdrželi elektronickou poštou poděkování jednoho občana z Brna, který nám zaslal foto svého motocyklu z Vratislavi z místa, kde stále ještě i po 14-ti dnech stál stojan s květinami od členů naší OO ČSBS, které jako by ani nechtěly uvadnout a kde si na trikoloře přečetl, kdo tam tyto květiny položil.Na zpáteční cestě jsme se v diskusi v autobuse rozhodli, že se pokusíme zřídit na zdi věznice důstojnou pamětní desku našim spoluobčanům z Valašska. Po mnoha pokusech jak navázat potřebné kontakty a dále postupovat, se nám v roce 2019 podařilo získat stanovisko právníka z Vratislavi, který nám nabídl spolupráci s vedením místní radnice a začali jsme pracovat jak na zhotovení pamětní desky, tak získání potřebných finančních prostředků.V lednu 2020 jsme se však dozvěděli, že pamětní deska na věznici ve Vratislavi je už hotova a připraveno její slavnostní odhalení na datum 23. ledna 2020.Souběžně s námi totiž na stejném projektu pracovala paní PhDr. Markéta Pánková. A tak aniž bychom o sobě navzájem věděli, se jí podařilo to, na čem jsme my teprve začali pracovat. Za finanční podpory Krajského úřadu Jihomoravského kraje a ve spolupráci s členy ČSBS z Brna se paní doktorce Pánkové podařilo díky její obětavosti a rozhodujícímu úsilí projekt realizovat.Protože jsme počítali v našem rozpočtu ve Valašském Meziříčí s náklady na zřízení pamětní desky, nabídli jsme paní doktorce Markétě Pánkové a ing. Milanu Fryčkovi z ČSBS Brno, že se budeme rádi finančně podílet z vlastních prostředků OO ČSBS Valašské Meziříčí (dnes už Společnosti pro uchování odbojových tradic, z.s. Valašské Meziříčí) na financování jejich výdajů. Na základě smlouvy jsme ZO ČSBS v Brně poukázali 15.000,- Kč na úhradu alespoň části nákladů spojených se zhotovením pamětní desky a dopravou účastníků pietní akce dne 23.1.2020 do Vratislavi.ÚV ČSBS ze svých milionových dotací z Ministerstva financí nepřispěl na tuto významnou pietní akci žádným příspěvkem.Naše poděkování patří také ing. Zdeňce Valouchové, která se této významné akce ve Vratislavi, vlastně prvé od konce války, také zúčastnila a dále i zástupcům Polského státu a všem členům delegace z Brna, účastníkům piety a semináře ve Vratislavi 23. ledna 2020.Tato a podobné akce jsou smyslem existence a fungování českých organizací, zabývajících se odkazem odboje občanů za národní svobodu. Současně se tím snažíme ukázat novým nastupujícím generacím cestu, aby nezapomínali na osudy statečných občanů našeho státu, kteří v krizových situacích v historii naší země byli v prvé řadě vlastenci.Závěrem si dovolím citovat slova paní doktorky Markéty Pánkové u příležitosti odhalení pamětní desky ve Wroclavi 23. ledna 2020:"Žijeme v době, kdy někteří chtějí překroutit fakta a z obětí udělat viníky.Většina z nás přítomných zde ztratila své blízké, prolínají se v tomto místě lidské příběhy, které by neskončily zde, kdyby zde nacisté nerealizovali genocidu českého národa, likvidaci odpůrců německého nacismu v rámci německého soudu.Chci dnešní akcí vzdát holt a poctu těm, kteří se nedožili dnešních dnů a položili své životy zde na popravišti nebo si vzali své životy.Padli nejstatečnější, odvážní a slušní lidé, kteří nám ve společnosti dnes nenahraditelně chybějí.A proto jsem se v minulém roce rozhodla, abych společně s dalšími skvělými lidmi z Polska a ČR mohla zahájit jednání a zajistit realizaci pamětní desky.Pomocí ní předat jejich odkaz, ze kterého by se měli lidé poučit.Věřím, že zejména mladí lidé najdou cestu sem, ke zdi bývalé německé věznice, aby se mohli na tomto historickém místě vzdělávat o tom, jak vypadala hrůzná nacistická totalita. A aby se totalita nikdy neopakovala - byť v různých ideologických převlecích."